Muzeum se nachází v nádherně zrekonstruovaných prostorách bývalého kapucínského kostela sv. Josefa v těsné blízkosti centra města.
Expozice muzea představuje Chrudim jako významné mimopražské centrum barokního umění. Toto postavení si Chrudim získala již na začátku 17. století, kdy tu působila malířská dílna Matouše Radouše, jež ve svých epitafních obrazech rozvíjela impulzy dvorského umění z doby vlády císaře Rudolfa II. V pobělohorském období městu zajistil značnou proslulost obraz tzv. chrudimského Salvátora. Obrazu připisovali věřící zázračné schopnosti zejména při odvracení morové nákazy, a proto k němu v letech velkých epidemií „černé smrti“ putovala četná procesí ze všech koutů Čech a Moravy. Významným uměleckým počinem bylo vystavění sloupu Proměnění Páně (1724–1732) na současném Resselově náměstí, na němž se architektonickým návrhem podílel proslulý Jan Blažej Santini-Aichel.
Expozici muzea tvoří dřevěné a kamenné plastiky a obrazy vynikající kvality, které představují mučedníky, světice, apoštoly a členy Svaté rodiny. Zvláštní pozornost je věnována sochařům Ignáci Rohrbachovi a Janu Pavlu Čechpauerovi, kteří v Chrudimi žili a tvořili. Skvělou enklávu českého barokního umění však z regionu Chrudimska vytvořila také přítomnost dalších kvalitních tvůrců: činorodé sochařské dílny Jana Alberta Devotyho, působícího v Hrochově Týnci, stavitelů Donáta a Theodora Morazziů nebo chrudimského malíře a letopisce Josefa Ceregettiho.
„Perlou“ expozice je oltář sv. Vojtěcha (1725), který jasně dokazuje známý fakt, že za vynikajícími památkami nemusíme do vyhlášených center naší země, ale můžeme je nalézt i v malých obcích na venkově. Mezi další vystavené skvosty patří oltářní obrazy od německého malíře Joachima von Sandrarta nebo Kalvárie od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, po všech stránkách mistrné dílo vyjadřující niterné emoce ztvárněných postav.
Součástí prohlídkového okruhu je i promítání filmu „Kamenný příběh“, emotivně laděné črty o vzniku soch pro Sloup Proměnění Páně.
Zejména pro děti je určen další promítaný film „O třech ztracených hlavách kapucína Fortunáta“, který v animované zkratce představuje historii města Chrudim a je úvodem k Labyrintu chrudimských pověstí, tajuplné stezce s úkoly pro děti v prostorách bývalé krypty. Labyrint seznamuje s nejznámějšími chrudimskými pověstmi a jejich postavami, za jeho projití a splnění úkolů čeká na děti odměna.
Mimo výstavní činnost slouží muzeum také jako pravidelné místo konání nejrůznějších kulturních a společenských akcí. Největší z nich je „Letní barokní scéna“, která se pravidelně koná v polovině srpna a zve k návštěvě koncertů barokní hudby, zahradní slavnosti, artistických vystoupení nebo speciálních komentovaných prohlídek.
Projekt „Muzeum barokních soch – rekonstrukce kostela sv. Josefa v Chrudimi“ získal i významná ocenění.
V roce 2011 získal cenu Stavba roku 2011 Pardubického kraje v kategorii Stavby občanské vybavenosti a v mezinárodní soutěži The LivCom Awards získal v roce 2011 dokonce Zlatou cenu s druhým místem. Autorem architektonického řešení rekonstrukce je ateliér Projektil architekti, s. r. o. Provozovatelem muzea je město Chrudim prostřednictvím Chrudimské besedy, městského kulturního střediska.
Prohlídku muzea lze spojit s návštěvou přilehlých Klášterních zahrad a bašty Prachárny.
Zdroj:
Stará Chrudim, vlastivědné vyprávění o minulosti českého města | Jiří Charvát
Chrudim, vlastivědná encyklopedie | Petr Boček, Pavel Kobetič, Tomáš Pavlík a kolektiv